Poprvé na Elefantentreffen 2016

elefantentreffen-snowZačátek roku 2016 byl pro nás velkou výzvou.
Byl sotva první kalendářní týden a na Facebooku proběhla připomínka na 60. ročník motorkářského srazu Elefantentreffen. Byla to pro nás velká výzva. S pohodlí vyhřáté vany byla odpověď jasná.

Ano půjdem do toho, je to 60. ročník a tak tam nesmíme chybět. Zjistili jsme, co budeme potřebovat a vše rázem začali připravovat. V 1. řadě bylo potřeba vybrat skútr, který zvolíme na naši zimní expedici. Po prozkoumání cen zimních pneumatik na jedno použití bylo rozhodnuto. Rozměr pneumatik na Piaggio new Fly vycházeli téměř o necelou polovinu levněji.
20160108_17083020160114_17465920160114_193107
Zimní pneumatiky ale nebyly vše, co by nám na trase dlouhé 450km mohlo stačit a tak jsme se rozhodli domontovat vyhřívané gripy.
20160115_12194520160114_232835 20160115_121842
Pneumatiky přezuté, gripy namontované a může se vyrazit na testovací jízdu, kterou provedl 2 hodinovou vyjížďkou bratr Lukáš Blaha. I když moc tuhá zima ještě nebyla, moc si jízdu pochvaloval.
20160115_142500 20160115_142832 20160115_143715
Datum naší expedice se ale neúprosně blížil a já měl děsnou chuť z toho vycouvat… jenže to prostě nešlo, co se řekne to platí! Úložný prostor skútru pod sedlem pojmul stan a další drobnosti, do velkého turistického baťohu jsme pak natlačili zbytek nezbytně nutných věcí jako byly 2 samonafukovací karimatky a 2 spacáky a že jsme natlačili, bylo myšleno doslova… Abychom dovezli oba spacáky, musel jsem na nich cca 20 minut sedět a stahovat, aby se vůbec do baťohu vešly. Nakonec to byl příjemný pocit, když vše nezbytně nutné pro stanování bylo naloženo a mohlo se jet domů ulehnout do teplé vany a pohodlné postele. =)

Je pátek 29. ledna 6:00 ráno
Vstávám s nadšením, oblékám na sebe několik vrstev oblečení a vyrážím směr startovní místo práce Velký Týnec. Zde již s předstihem půl hodiny nachystaný bratr a já s problémem na poslední chvíli řeším, co vše bych mohl na sebe obléct a přijíždím s 20 minutovým zpožděním kolem 7:30. Jeden skútr, 2 osoby a plný turistický batoh, to byla kompletní sestava naší posádky.

Skútrem Piaggio New Fly 900km na Elefantentreffen

Lukáš už byl s nadšením uvelebený na místě řidiče. Já dosedám na sedlo a po prvním dosednutí citím doraz tlumiče. V ten moment zjišťuji, že asi něco nebude úplně v pořádku, že už asi nemáme jen 75kg / 1 osoba a nesplňujeme celkové maximální zatížení skútru 150kg, ale tak nějak si to dávám rychle do kupy, že zatížení bude něco kolem 230kg… To nám přece nepokazí expedici a vyrážíme. Prvních 15km na dálnici jsem myslel, že v těch 3 vrstvách oblečení včetně nepromoku nevydržím ani do Prostějova, natož tak polovinu trasy dlouhou necelých 450km. Nejen že po první akceleraci jsem díky několika vrstvám oblečení neměl prostor na sedle a sklouzl až za prostor sedačky, kde jsem cítil při každém větším průjezdu nerovnosti náraz od zadního nosiče, tak mě také šíleně chytaly křeče v nohou. No a přilba? Tak ta bez pinlocku vůbec nepobírala počasí a přes hledí jsem téměř nic neviděl. To se postupem vychytalo pootevřením přilby do příjemného mrazivého průvanu místo teplého vydýchaného vzduchu a pokračovali směr Brno, kde už ve Vyškově jsme měli první tankovací pauzu a následně jeli boční cestou směrem na Brno, Třebíč atd… kde už po ujetí 130km jsem to vzdával s těžkým baťohem na zádech a měnil jsem se s bratrem. Řízení byl opravdu luxusní zážitek a úleva tělu, úleva zádům od těžkého baťohu, prostor pro nohy, na které nefoukal žádný vzduch a luxusní požitek z řízení při zaplých vyhřívaných gripech … Ano, tak by se to opravdu dalo, pěkně si zatopit a frčet… Ale neujeli jsme ani 20km a Lukáš zjišťuje na vlastní kůži, že to tak opravdu nejde, že i přes docela dlouhou sedačku skútru Piaggio Fly to nepůjde sedět celou cestu na zadním nosiči kufru a hned vymyslel vylepšovák! Odmontovali jsme termodeku, schovali ji do igelitové tašky a pověsili na háček mezi nohy, tím se docílilo toho, že řidič se mohl posunout cca o 10cm dopředu a spolujezdec tak získal více místa na sezení.

Skútrem Piaggio New Fly 900km na Elefantentreffen

Ovšem nebylo tomu na dlouho, stačilo trochu více přidat a rázem jsme opět cítili zadní nosič. Ujeto máme kolem 250km a před Českými Budějovicemi zastavujeme na obídek. Žádné chlazené pití ale čaj na rozehřátí, polévku a hlavní chod a můžem opět vyrazit dál. Projíždíme České Budějovice přímo za nosem a s tím, na které straně se ocitnem si vůbec nelámeme hlavu. V tom narazíme na kamaráda, prodejce skútrů v Českých Budějovicích. Co bychom byli za kamarády, kdybychom se nezastavili na návštěvu? Vždyť času máme dost a světlo taky! Zrovna řídím a bratr navigátor na mě volá „Zatrub, on tě pozná!“ a já na něj „Kdo mě pozná?“. Přes zasolené plexi byly pro mě osoby téměř k nerozeznání, ale tak zatroubil jsem, aby se neřeklo. V tom se ozvalo něco jako klaksón, který jsme na skútru neměli čas vyreklamovat a tak si podle vrstev mundůru myslel, že se někdo hrnul na reklamaci. Po sundání helmy ale mohl být opět v klidu a jen se usmíval.

Skútrem Piaggio New Fly 900km na Elefantentreffen

Strávili jsme tam necelou hodinku, fajnově si pokecali a dostali přesný postup, jak se vykličkovat z centra Českých Budějovic. To se nám povedlo a frčeli jsme směrem na hraniční přechod s Německem. To už se tak trochu začalo stmívat, lyžaři sjížděli svahy na lyžích a já z pohledu pozorovatele v místě spolujezdce pociťoval, že mé oblečení nějak nestíhá již chladivý vánek a že by bylo nejlepší se ubytovat přímo v nějakém hotýlku v teple. Jenže co bychom dělali se stanem a spacákem? Přece jedem pod stan 🙂 Sotva přejedeme hranici, začíná být ukrutná zima a do cíle máme ještě spoustu kilometrů a čím větší nám byla zima, tím méně nám naplánovaná trasa utíkala. Ale bojujeme a někdy kolem 7 hodiny večerní dojíždíme na místo. Projíždíme nekonečně dlouhou ulici zaparkovaných motorek nejnovějších modelů až po skútry a ještě větší množství motorkářů a skútristů. Procházíme se a koukáme, jak to tam pěkně žije a přemýšlíme, jestli v tom totálně uježděném bahnovém chaosu půjdeme pohřbít zcela nový stan za 4000Kč nebo se raději vrátíme do ČR a půjdeme na hotel. Po 2 hodinách nám bylo jasné, že stanovat na blátě nebudeme a že vyrazíme zpět do ČR.

Skútrem Piaggio New Fly 900km na Elefantentreffen

Skútrem Piaggio New Fly 900km na Elefantentreffen

Skútrem Piaggio New Fly 900km na Elefantentreffen

Skútrem Piaggio New Fly 900km na Elefantentreffen

Skútrem Piaggio New Fly 900km na Elefantentreffen

Jak se přibližujeme hranicím ČR, tím tím více si říkáme, že nám to nějak rychle utíká a tak co kdybychom to vzali rovnou domů? Já vím, říkáte si 20 hodin jízdy, to mohou dostat mikrospánek a ohrozit tím všechny kolem jedoucí, ale teplota vzduchu kolem 0-3°C Vám v žádném případě nedovolí mikrospánek ani kdyby jste chtěli co nejvíce si na místě spolujezdce zdřímnout. Dostáváme se pomalejší rychlostí na hlavnější tah a zjišťujeme, že bychom mohli tempo zrychlit a tak stíháme raději rychleji projíždějící osobní a nákladní vozidla, které nám přece jen v nočním prostředí krajinu více prosvítí, než jet pomaleji a hledat si trasu kudy máme jet. Přejíždíme hraniční přechod a přijíždíme k menší čerpací stanici, kde si dáváme teplou čokoládu na zahřátí a mrazivě na nás prvních pár minut kouká obsluha za pultem až z toho jde trochu strach. V tom se rozpovídá, že tu dnes zaregistroval nějaké zvětšené množství motorek a tak se dává do řeči. Když zjistí, že to máme do Olomouce ještě více jak 300km, popřeje nám šťastnou cestu a podotkne, že za půl hodiny zavírá a že půjde spát. V ten moment mu tak trochu tiše závidím tu teplou postel, ovšem musíme vyrazit a pokračujeme směr České Budějivice, kde se stavujeme v KFC na menší občerstvení.

Skútrem Piaggio New Fly 900km na Elefantentreffen

Čím déle se zdržujeme, tím nám pak je po dosednutí na skútr větší a větší zima, ale nedá se nic dělat a pokračujeme a přemýšlíme, zda to vzít po hlavní na Humpolec nebo si to zkrátit směrem na Třebíč do Brna. Rozhodnutí padlo. Není nic vidět, pojedeme o 50km delší trasou ale za to hlavnějším úsekem. Stíháme většinou jeden kamión za druhým a necháváme se vést. Zadní místo spolujezdce jsem z nevydržení tvrdého madla musel opustit a pohodlně se usadit na místo řidiče. Jenže v zadu se to opravdu vydržet nedalo a tak došlo k prodloužení sedla, říkejme tomu takový drobný vylepšovák, když nevíte, kam s nákladem…  Z poskládané termodeky jsme si udělali pěkné prodloužené sezení na nosiči kufru. Někteří si teď říkají, především majitelé čínských skútrů, že to není možné, že jejich nosič se rozpraská ze samotného kufru nebo naopak, vždyť to rozlámou i plasty pod tím. Ale byli jsme s tím smíření, že v nejhorším koupíme nové, ale jelikož jsme to již delší dobu kontrolovali a nejevil se žádný problém, tak jsme tomu důvěřovali čím dál více. Cca 100km před nájezdem na dálnici v Humpolci ale musíme zastavovat a provádět další vylepšovák. Bratr totiž počítal s tím, že na sedle spolujezdce sedět nebude a že tedy nebude potřebovat kalhoty k nepromoku a teplejší boty. Beru si to tedy osobně na starost a igelitovou potravinářskou fólií mu musím omotávat boty, aby mu nefučelo tolik studeného vzduchu na jeho promrzlé prsty u nohou. Jenže po pár desítkách km žádné zlepšení a tak beru hliníkový alobal a ještě ten přemotávám na jeho nohy a frčíme dál. Najíždíme na dálnici, semtam se střídáme, ale většinu času už řídím jen já, jelikož při dosednutí na zadní část madla, se mi rozbolí celé tělo jen při samotném dosednutí. Dálnice není pro skútristy a ani motorkáře to správné, co vyhledávají, ale pro nás to byla tak trochu spása, že máme kus cesty již za sebou a že už můžeme jen odpočítávat zbývají kilometry. Ovšem při pohledu na první značení,

Skútrem Piaggio New Fly 900km na Elefantentreffen

že zbývá ještě 200km do cíle, nás to potěšení z jízdy pominulo a tak jsme nasadili ostřejší tempo. Sice dálnice nic moc nebo spíš NIC než moc co se týče kvality provedení a jízdních vlastností plně naloženého skútru pro sedícího na zadním nosiči, kdy jsem během jízdy kontroloval, zda ještě Lukáš za mnou sedí, jelikož obejmout mě částečně rukama šlo a držet se ale tak, aby se ruce spojily k sobě prostě přes ty vrstvy oblečení nešlo a ruce po celodenním přidržování docela bolely. Zvolil jiný styl. Důvěřoval nosiči kufru tak, jak důvěřujeme celému skútru, seděl a nedržel se. Ovšem některé spoje na dálnici by způsobily újmu na zdraví a měli by spíše platit nám za samotné užívání … Hopsalo to někdy tak moc, že už jsem se raději i zeptal, jestli se nechce držet. Co kdyby přece jen to madlo ulítlo a on se za mnou začal kutálet na dálnici? No mohu Vás uklidnit, dopadlo to dobře. Dojeli jsme celí a v pořádku. Nejrychlejší úsek na dálnici byl ten, když jsme se dostali do vzduchového pytle za nákladní auto. Ale ještě lepší bylo, když za nějaký rychlejší autobus, to tachometrová rychlost skútru ukazovala i něco málo nad 120km/h a při tomto naložení si říkáme ještě dnes, že je to velmi slušné. Vždyť jen při vzpomínce na staré časy, kdy já s přítelkyní frčel na základně odblokovaném skútru Vespa tachometrových 75km/h a bratr na čínském skútru 125ccm s konstrukční rychlostí 85km/h, měl velký problém mi alespoň kousek poujet. Výlet byl parádní, ale stačí asi jednou za život a zbytek cestování na skútrech či motorkách si nechat až na teplou a slunečnou sezónu. Domů jsme přijeli kolem 4. hodiny ráno a byla to neskutečná úleva, dát si teplý čaj a jít usínat s pocitem toho, že zítra už na skútru přes celou ČR nemusím. Výlet za poznáním nového se vymkl kontrole a spíš to byl extrémní test skútru Piaggio New Fly … Ve kterém časopisu Vám napíší test skútru delší jak 100km, natož tak necelých 900km a ve kterém testu vezmou velmi cenově dostupný model skútru na tak dlouhou trasu? Zvolí spíše luxusnější a dražší modely skútrů pro pohodlnější jízdu v jednom. No a my to udělali zcela naopak, zvolili jsme cenově dostupný model kvalitního značkového skútru, místo povolené zátěže 150kg nasadili zátěž 230kg, 2 osoby a zavazadla a test dlouhý 900km jsme neroztahovali do týdne, ale téměř pěkně v kuse v čase 18 hodin. Jen jsme si mohli odpustit tak náročné testování a jet buď v jedné osobě s podepřeným baťohem o zadní sedadlo nebo naopak ve dvou osobách bez baťohu. Díky tomu, že jsme vůbec nikde nestanovali a tudiž baťoh ani neotevřeli, tak z toho záda bolela ještě víc 🙂

Skútr si vedl necelých 900km úplně fantasticky. Neměl problém téměř s ničím, jen v některých úsecích se mnou na místě spolujezdce, kdy jsme projížděli tak rychle zatáčky, že jsem myslel, že to ani nevytočíme, ale se zimními pneumatikami byl prostě bezkompromistní a ani jednou jsme nezaznamenali nějaké výraznější pouklouznutí. Zdálo se nám, že spotřeba bude extrémně velká, jelikož jsme byli docela dost často u čerpacích stanic, jenže tam jsme natankovali vždy v rozmezí 100-130Kč, což je téměř nic a po propočtu nám vyšla úplně skvělá zimní spotřeba 3,06 litrů na 100km, což si myslím, že při té náloži, teplotě vzduchu, zimních pneumatikách a jízdě na většině rovných úsecích pod plným plynem, je téměř báječná.

Tento skútr bych doporučil osobám jak s nižší postavou tak vyšší. Díky nižšímu posedu dosáhnou na zem téměř všichni od cca 160cm výšky a naopak s výškou 190cm, kterou jsme při testu měli oba, prostor pro kolena je prostě dostačující. Na jízdu ve dvou je vhodný především se spojením přítel-přítelkyně, manžel-manželka, kamarád-kamarádka atd…, kdy budete chtít vnímat těsnost tělo na tělo. Na dlouhé cestování vhodný není, ale zvládne to. Pro mě dlouhé cestování je momentálně 900km za den, ale takových 300km je zcela rekreačních. Především prostor a posezení pro řidiče je velmi příjemné a měkké. Pro spolujezdce je skútr vhodný především v teplejším počasí, kdy na sobě nebudete mít 3 či 4 vrstvy oblečení. Spotřeba skútru je téměř nulová. Pohybovala se kolem 3 litrů na 100km, což Vám u čerpací stanice nevytáhne hodně peněz z kapsy a o servisních intervalech nemluvě. Náš skútr měl při startu najeto něco kolem 3500km a 1. servisní prohlídka se prováděla v 1000km a další druhá servisní prohlídka bude v 10.000km, takže i větší vyjížďkou 900km není ohroženo to, že budete muset brzy platit za servisní prohlídku. Ano chválím to, ale je to reálné, skútr nevypověděl službu, neměl problém a dovezl nás do cíle. Pořizovací cena stroje je dosažitelná téměř pro každého, vždyť v dnešní době má téměř každý druhý nějaký chytrý telefon v kapse, který vydrží sotva rok či 2 za 10 či více tisíc, tak proč raději neproměnit virtuální zábavu na mobilu za tu opravdovou a namísto stálého stěžování na pořízené skútry v hodnotě 30 či 40000 Kč, si raději neodpustit telefon a pořídit si kvalitní stroj, který mi ušetří spoustu starostí, dohadování a nákladů 🙂 Nás o tom přesvědčil, že tímto směrem, směrem pořízením kvalitnějšího a dražšího stroje ve finále ušetříte nemalý obnos peněz.

Napsat komentář